Zdravím..
po dlouhé době
jsem se rozhodla, že to tu obohatím o další děsně se sebelitující článek, jak je u mě poslední dobou již zvykem..
Ačkoliv se to může podle nového vzhledu stránky zdát, pravdou je, že své "šťastné období" si opravdu neprožívám..Jsem zamilovaná, jak jinak než nešťastně..A stále odmítám toho, kterej o mě stojí i když vim, že by mi s nim asi bylo dobře..
Stále mám problémy ve škole, dvojku z chování nakonec nedostanu, můžu poděkovat třídní učitelce, která se za nás bila, a tudíž jsem si "vysloužila" důtku. Asi bych měla být ráda, ale nejsem. Jinak co se týče učení, tak to zas začínám mít pod kontrolou a daří se mi. Škoda že mám "prořízlou hubu", protože poslední dobou začínám dost řikat učitelům najevo svoje názory, který oni nejsou ochotný přijmout. Tím pádem další problémy..
Taky jsem dost zhubla..asi 6,5 kilo za necelý tři tejdny..to je dost..a nehubnu schválně, akorát mě nějak opustila moje známá chuť k jídlu. Na jednu stranu bych měla být ráda, že jsem zhubla, vždyť jsem si plánovala že na léto zhubnu do plavek, jenže na druhou stranu..fakt neni něco v pořádku.
Já HO prostě potřebuju..pan tajemný..ono to dá docela zabrat když celý dny sledujete, jestli přijde na icq, a když už se tam objeví, rozmýšlíte se, jestli mu napsat nebo ne, nakonec se rozhodnete že ne, takže všechno čekání bylo k ničemu. Když každou přestávku ve škole šmírujete u dveří jestli náhodou nestojí na chodbě. Když okolo něj "nenápadně" chodíte..když si v jídelně sedáte tak, abyste na něj dobře viděli..když kvuli němu o sebe nadměrně pečujete, a stejně je vám to k ničemu...jsem neskutečně nešťastná..jako nikdy jindy..